AKADEMIE
Zdejší prostor má sloužit pro přiblížení zajímavých aspektů kolem vody, které nám třeba nebyly doposud úplně známé, ale jejich rozlousknutí může usnadnit kdejakou situaci při naší další plavbě. Leč, šedá je teorie, ale zelený je strom života.
Veškeré informace zde uvedené jsou zjednodušené, parafrázované a nemají odbornou povahu.
Plavební znaky
1) Zákaz proplutí
Tuhle nepovedenou "rakouskou vlajku" jste jistě na vodě zahlédli všichni a není zřejmě pochyb o významu tohoto plavebního znaku: Za něj se prostě nepluje, tečka. A platí to v případě, kdy kormidlujete Florentýnu, Escape, nebo i když spustíte na vodu paddleboard, lehátko, či necky ze dvorka. Je platný pro všechna plavidla.
Úsměvné bylo umístění tohoto znaku na jistém nebezpečném úseku horní Vltavy, zřejmě někde na Šumavě. Od vodáků se nedalo očekávat, že by ho znali, natož, aby ho respektovali, a tak davy v kánoích vesele pokračovaly dál.
V některých případech, třeba na širokém toku, jsou tyto "cedule" umístěny pro sichra na obou březích. Pokud by mohla vzniknout pochybnost, kam přesně je to plutí zakázáno, přidá se k tabuli bílá šipka buď zleva, nebo zprava. Známe hlavně z jezů.
V komplikovaných místech se vymezí oblast kam je proplutí zakázáno žlutými bójemi mezi dvěma těmito znaky.
Plavební znaky
2) Žlutá bóje
Když už jsme to nakousli... Žlutou bóji taky všichni známe, někteří z nás ji i lovili z vody. Tato věc nejčastěji v nějakém řetězci, nebo skupině, ohraničuje oblast, kam až platí plavební znaky - "cedule", které budou někde poblíž, často na břehu. Většinou jde o již zmíněný zákaz proplutí, prostor pro vodní lyžování, nebo platnost nějakého omezení.
Jiné použití je při kotvení. Bóje nedaleko lodi říká: "Nepřibližuj se, lano od mé kotvy může pod vodou směřovat i poměrně daleko a nešikovně ode mne". V noci je nahrazená bílým světlem. Rozdíl, mezi provedením bóje na kotvě a bóje, jakožto plavebním znakem, je spíš formální. Také tvarové provedení bójí se může různit.
Zvukové signály
3) Pozor
S tímhle jedním dlouhým zvukem nebudeme mít potíž. Je mj. stejný jako návěst pozor na dráze. Na lodi má trvat čtyři dlouhé vteřiny. Ale nejspíš, krom velkých lodí, nikdo tak dlouho houkat nebude. Používá se především k upozornění na existenci naší lodě, na naší pozici. Třeba pokud je podezření, že o nás blízké plavidlo neví a mohlo by nás ohrozit. Někde je zvykem dát tímhle signálem o sobě vědět při příjezdu ke komoře.
Na vodě platí nepsané pravidlo, že se nehouká zbytečně, když to není nutné. Zajímavostí je, že pokud není malé plavidlo vybavené houkačkou, má být na palubě trubka, nebo roh. Jen jednou jsem našel na takové lodi v šuplíku zašantročenou pouťovou trumpetku :-).
uzly a vyvazování
4) Osmičkový úvaz
Snad se nám před sezónou bude hodit, když připomenu tento lodníkův denní chleba. Používá se při vyvázání lodi u břehu na pachole s palci, nebo na rohatku.
Postup je přibližně následující: Přizpůsobíme délku a napnutí lana situaci. Prvně lanem obtočíme spodní část (základnu) pacholete na jeden "závit". To nám zajistí, že tah lodi se bude přenášet do těla pacholete a ne do uzlu (a ten se tak nebude "škrtit"). V místě, kde se nám lano kříží, začneme "dělat osmičky". (Viz obrázek.) Na osmičky poklademe ještě "převrácená oka" - z lana si smotáme jednoduché očko a to přetočíme a navlékneme na palec / rohatku. Na druhou stranu dáme oko zrcadlově obrácené. Podstatné na tom je, že volný konec lana, který držíme v ruce, musí vést v převráceném oku spodem. Konec, který směřuje do uzlu naopak vede vrchem.
Kolik těch osmiček a "obrácených ok" má být? Podle slov zkušenějších se to nemá přehánět a za běžných podmínek plně stačí jedna, maximálně dvě osmičky a jedno, nebo dvě otočené oko navrch. Naopak na pachole schované v chumlu nekonečných smyček je prý pohlíženo jako na dílo zelenáče.
Zajímavostí je, že jistá komunita majitelů lodí na Moravě praktikuje a vyžaduje specifický, odlišný způsob vyvázání lodě u břehu, který jsem si bohužel nezapamatoval.
Pravidla plavebního provozu
5) Plavci
Koupající se osoby, jak je nazývá vyhláška, obeplouváme ve vzdálenosti nejméně deseti metrů a to tak, aby zůstali mezi naší lodí a nejbližším břehem. Stručně řečeno - abychom jim neodřízli cestu ke břehu.
Uzly a vyvazování
6) Prasák
Nejspíš se budu opakovat, ale prasákem jsme kdysi kdesi nazvali obyčejný uzel, který zná i malé dítě a který nás tak instinktivně láká vytvořit, kdykoliv potřebujeme něco ve spěchu uvázat. Na laně vypadá nevině do té doby, než se utáhne. A když se k tomu ještě namočí, není v ani v silách Pepka námořníka ho rozvázat (vlastní zkušenost). Proto si ho na lodi odpustíme
Plavební znaky
7) Konec velkého zmatku - místa pro kotvení, vyvázání, stání
Nejen z úst suchozemců slýcháme častěji, než bývá pravdou, že loď kotví. Sami občas používáme větu, že někde zakotvíme přes noc. Ponechme stranou detail, že jsme si "stání na kotvě" vyzkoušeli s nejistým úspěchem snad jednou a mávněme rukou nad naší nepřesností (bez toho si dobře rozumíme) a mrkněme na to, jaké jsou podél vody k vidění plavební znaky, jenž se vztahují ke stání.
Pár rozhodujících slovíček:
Kotvení: je jasné, že základem tohoto slova je kotva. Loď spustí kotvu a díky ní se drží na místě.
Vyvázání: loď je lany pevně "přivázána" - vyvázána třeba k pacholatům na břehu, nebo i k jiné lodi.
Stání: loď vůči břehu stojí a není rozlišeno, jakým způsobem se drží na místě. Může být zakotvena, nebo vyvázána.
Pojďme na obrázky plavebních znaků:
Povolené kotvení - na tomto místě je vhodné vyhodit kotvu a stát na ní. O vyvazování se tu nemluví.
Povolené vyvazování - na tomto místě je vhodné loď vyvázat. O použití kotvy se tu nemluví.
Povolené stání - na tomto místě se můžeme vyvázat ke břehu, nebo můžeme vyhodit kotvu, (zakotvit). anebo rovnou obojí (pokud to bude účelné). Znaky jsou mezinárodní, písmeno Pé bylo převzato z anglického "parking", přestože v češtině lodě nikdy neparkují.
Místa vyhrazená pouze pro plavidla, která čekají na proplutí komorou, mají pod znakem bílou tabulku se symbolem komory.
To byly informativní znaky. Nic nezakazují. Spíše doporučují místa, kde je vhodné stát (vyvazovat, kotvit), nebo, po minutí nějakého zákazu informují, že už je stání (vyvazování, kotvení) opět povoleno.
Zákazové znaky pro stání:
Zákaz kotvení - na tomto místě nesmíme vyhodit kotvu. Můžeme však s klidným svědomím vyvazovat. (Ač to pro suchozemce vypadá podezřele - přeci tam nemáme co "kotvit".)
Zákaz stání - tady se nesmí stát vůbec. Ani na kotvě ani vyvázaní ke břehu.
Všechny uvedené znaky se mohou upřesnit přidáním bílé šipky vlevo, vpravo, nebo na obě strany.
Někdy je do šipky vepsána číslice. Tento příklad znamená, že od znaku nesmíme stát tisíc metrů ve směru šipky .
Když je potřeba upřesnit pro koho, či kdy plavební znak platí, nebo neplatí, umístí se pod ním bílá tabulka se stručným textem.
Pravidla plavebního provozu
8) Signály nouze
Aniž bych chtěl cokoliv nedobrého přivolávat, nebo malovat čerta na zeď, uvědomuji si, že signály nouze jsou v popředí každé slušné námořnické etudy. I když víme, že třeba na Baťáku, je nejlepším nouzovým opatřením vylézt na břeh, tak Labi, nebo spíš na Orlíku by už nebylo od věci, aby nám některý obrázek níže zůstal v paměti. Přeju si, abychom tyhle věci nikdy nemuseli použít ani my, ani jiná loď na našem obzoru.
V případě ohrožení se tedy používá:
- Pohyby rukou ze vzpažení dolů - asi nejsnažší, nejrychlejší a nejčastější signál. Postavíme se na viditelné místo na lodi a ze vzpažení (ruce nahoru) přecházíme do připažení (ruce svisle) a zpět. Pohyb připomíná, jako kdybychom chtěli mávat křídly
- Kroužení vlajkou, nebo něčím podobným; v noci světlem - zkrátka naše návěst "Stůj, zastavte všemi prostředky". Rovněž pohotový signál, ale zřejmě méně známý"
- Opakovaná řada dlouhých zvuků - trvale opakujeme dlouhý zvuk houkačkou, píšťalkou, lodním zvonem, nebo údery čímkoliv do čehokoliv kovového
- Volání o pomoc - je-li někdo na doslech. I když literatura kupodivu neuvádí toto jako signál nouze, je to zřejmě to první, co nás instinktivně napadne
- Zapálení dýmovnice - nejlépe oranžové barvy. Máme nacvičeno ze Staré Boleslavi ;-)
- Vytvoření dýmu - nějakým bezpečným způsobem, příručky radí např. zapálit kus gumy
- Rozdělání ohně na palubě - s maximální opatrností, abychom nezapříčinili ještě více škody. Jde o rizikovou záležitost
Poslední dva signály mají fungovat na principu, že kouř (krom vycházejícího z výfuků, nebo komínů) a oheň, je na lodi natolik nečekaný úkaz, že vzbudí pozornost blízkých lodí.
- Vyvěšení jakéhokoliv předmětu, který má z dálky čtvercový tvar a přidání jiného předmětu, který má z dálky kruhový tvar, pod něj, nebo nad něj - Prostě kruh a čtverec nad sebou. Tohle je opravdu signál jen pro fajnšmekry, náročný na čas a materiál. Taky si netroufnu odhadnout, kolik rekreantů na vodě ho bezpečně rozpozná. Přidávám ho spíše pro úplnost
Je zřejmé, že kombinací více signálů zvýšíme šanci na záchranu.
Zvukové signály
9) Stroj má zpětný chod
Tři krátké zvuky za sebou. Každý má trvat jednu vteřinu. Mezi jednotlivými zvuky má být vteřinová přestávka. V provozu to ale určitě nikdo měřit nebude. Signál bývá kratší, obzvláště, když není času na zbyt a hrozí prodlení. Musí být však vždycky zřejmé, že se jedná o tři krátké zvuky. Mnemotechnickou pomůckou nám může být: DO - ZA - DU.
Nad významem opět nebudeme dlouho tápat. Od lodi, která signál dává, musíme očekávat, že popluje vzad. Používá se třeba, když zkřížíme trasu plavidlu, které má přednost a vhodným řešením pro nás je "couvnout si", nebo když sami hodláme plout zádí vpřed a chceme na to upozornit okolní plavidla.
Příroda u vody
10) Nutrie říční
Nutrie je invazivní hlodavec původem z Jižní Ameriky, který unikl z kožešinových farem do volné přírody.
Je velikostí mezi bobrem a ondatrou. Nutrie má lysý ocas kruhového průřezu, na rozdíl od bobra (ten má ocas placatý) a ondatry (ta je znatelně menší a má ocas z boku zploštělý). Bezpečným rozlišovacím znakem jsou velké sytě oranžové hlodáky.
Tělo je dlouhé 40 až 70 centimetrů. Může dosahovat hmotnosti až 10 kilogramů. Živí se hlavně kořeny a bylinami. Občas nepohrdne škeblemi (včetně chráněných druhů), vejci ptáků a rybami.
Jejich škodlivost vězí v narušování břehů (včetně protipovodňové ochrany), spásání zemědělských plodin, šíření parazitů a nemocí přenosných i na člověka, ohryzávání kořenů stromů s následným nebezpečím pádu, spásání vegetace... Nutrie navyklé na přikrmování člověkem mohou být i agresivní. Nikdy je nekrmíme. Kromě člověka nemají v naší přírodě predátora.
Vyskytují se v povodí Labe, Vltavy a Berounky. Často se stahují do měst, například Hradec Králové, Praha, Mělník...
Pravidla plavebního provozu
11) Pravidla při křížení
Nyní se pouštíme do trochu složitějších vod. Zjednodušeně řečeno, o křížení se jedná, když se k nám blíží jiné plavidlo zleva, nebo zprava.
Jak už je nám asi známo, kategorie plavidel, která si pravidelně vypůjčujeme, (malé plavidlo s vlastním strojním pohonem) se bohužel nachází na samém chvostu hierarchie předností nejen při křížení.
Pokud během plavby zjistíme, že náš kurs kříží "dospělá, velká" loď, nebo plachetnice (mj. ta je pro obtížné řízení na vrcholu oné hierarchie), nebo i malé plavidlo bez strojního pohonu (pramice, paddleboard, kánoe, necky, či lehátko...), musíme dát tomuto plavidlu přednost. To znamená buď zpomalit, změnit kurs, nebo objet plavidlo za zádí.
Jediná situace, kdy můžeme při křížení od někoho dostat přednost, nastane, pokud se k nám z levoboku blíží malé plavidlo "na motor" (stejná kategorie). Pokud se k nám blíží jakékoliv plavidlo z pravé strany, dáváme přednost vždy a všem. Pravidlo pravé ruky zkrátka platí v některých ohledech i na vodě.
Obzvláště od příležitostných vůdců vypůjčených plavidel se nedá znalost vyhlášky vždy předpokládat. Proto je třeba být obezřetný při křížení s těmito plavidly.
Definice malého plavidla - do 20 metrů délky; obsaditelnost do dvanácti osob.
- Menší "dospělá" plavidla, která jsou kratší, než dvacet metrů, (například osobní loď Blanice z Nymburka,) mohou být snadno zaměnitelná s malými plavidly. Aby se tak nestalo, nesou na viditelném místě žlutý dvojitý kužel, který nám říká: "Dej mi přednost! Jsem velká loď, i když tak nevypadám."
- Plachetnice do dvaceti metrů, která pluje na motor, se považuje za malé plavidlo s vlastním pohonem. Poznáme to buď podle skasaných plachet, nebo že nese na stožáru černý kužel špičkou dolů. Pokud k nám pluje zleva, měla by nám tedy dát přednost. Můžeme potkat třeba na Orlíku.
Příroda u vody
12) Stulík žlutý
Tato vodní rostlina je naprosto typická pro břehy regulovaného toku Labe a přilehlých mrtvých ramen. Najdeme ji i na řece Moravě a jinde. Její rozšíření sahá až k jezeru Bajkal.
Od blatouchu ho odlišují jeho plovoucí vejčité listy. Na rozdíl od leknínu má menší a sytě žluté květy. Kořen je jedlý a lze ho použít jako zeleninu; dříve se po rozemletí používal jako náhražka mouky. Skutečnost, že stulík vždy roste v hloubce od padesáti centimetrů do dvou metrů, lze s trochou nadsázky využít při lodní navigaci. Rovněž poukazuje na bahnité dno.
Jeho prospěšnost spočívá v okysličování vody a zamezení šíření řas. Snese i znečistěné prostředí.
Pravidla plavebního provozu
13) Vše o mostech
Mostním polem (prostorem mezi dvěma pilíři) proplouváme v co nejkratším čase.
Před proplutím pod mostem dáváme přednost podobně jako při křížení - necháme proplout vždy "dospělé lodě", plachetnice a bezmotorová plavidla. Pokud z druhé strany mostu pluje malé plavidlo "na motor" (stejná kategorie) po proudu (hůře se ovládá), dáme mu přednost také. V opačném případě by mělo malé plavidlo dát přednost nám.
Plavební znaky
V souvislosti s mosty můžeme zahlédnout tyto znaky:
V tomhle případě se musíme strefit s lodí mezi bílé trojúhelníky. Plavba jinudy (od červených polí na obě strany) je zakázaná.
U těchto desek je doporučeno proplout mezi zelenými trojúhelníky. Plout mimo ně zakázáno není, ale nemusí být například dodržena hloubka, nebo je to jinak méně výhodné.
U mostů, které mají více polí vyhovujících plavbě, se může vyznačit nejvhodnější místo proplutí takto:
V tomto případě musíme očekávat pohyb plavidel z druhé strany - mostní pole je obousměrné.
Když jsou žluté desky dvě, znamená to, že mostní pole "máme jen pro sebe". Lodě v opačném směru poplují jinudy a z druhé strany mostu bude plavební znak zákaz proplutí. (Podobné, jako jednosměrka na silnici.)
S mosty na plavebních cestách úzce souvisí i vymezení tzv. podjezdné výšky - vzdálenosti od hladiny ke konstrukci ( v tomto případě mostu).
Tento znak je stálý. Černé číslo značí výšku v metrech od nejvyšší hladiny, kdy je ještě plavba povolena. (Za běžných okolností tedy skrývá nějakou rezervu.)
Tento znak stanovenou výšku nemá (není známá, nebo hladina hodně kolísá). V tom případě si musíme proplutí pod mostem "očuchat".
V poslední době se instalují i "chytré varianty". Místo natisknutého čísla mají displej, jenž ukazuje aktuální výšku. (Fotku jsem bohužel nenašel.)
Nenašel jsi zde téma, které Tě zajímá? Napiš si o něj!
Anonymní zpětná vazba:
Oznámkuj mě!